Nádherné a vzácné „Mali granáty“ v bílém zlatě. Sebevědomí a energičnost bez ztráty smyslu pro cit a jemnost, bez ztráty grácie. Otevřenost tvůrčí inspiraci. Ostrost vnímání.
Před tím než se dostanu k vytvoření nějakého osobního šperku, musím nejdříve pochopit povahu budoucího majitele, vybrat vhodný kámen a synergii těchto dvou elementů podpořit dizajnem, který vnímám jako most mezi drahým kamenem a konstitucí člověka, který bude šperk nosit. Dizajny se snažím nechat v co největší míře na intuici. Pouze se otevřu inspiraci a tu nechám svobodně přijít. Časem jsem si ověřil, že přílišné spekulování v tomto směru a opírání se o aktuální estetická dogmata, je obvykle spíše na škodu. Což ovšem neznamená, že některé šperky těmto dogmatům neodpovídají. Jde především o nalezení cesty, po které informace, kterou v sobě nese kámen, může volně projít k nositeli a pokud to jeho vnitřní nastavení vyžaduje, potom v sobě může výsledný šperk nést otisk těchto konvencí. Jde především o to, aby se člověk cítil se šperkem dobře, aby ho nosil rád a aby se zachovala energetická funkčnost. Jednoduše, uvést tyto tři elementy, člověka, kámen a tělo šperku v harmonii.
Někdy se mi dizajn vynoří v mysli v ucelené formě, kde už většinou, během procesu výroby dolaďuji jen detaily. Jindy přijde jen hrubý obrys, nebo jen téma se kterým si hraji a postupně se mi šperk rodí pod rukama, aniž bych předem věděl jak to dopadne. Stává se i to, že dizajn přijde kompletní, ale jak se během výroby ponořím hlouběji do projektu zjišťuji, že se původní koncept mění před očima, že se objevují nové tvary a prvky, že příliv inspirace pokračuje a výsledný dizajn je nezřídka velmi odlišný od původního.
Tyto náušnice jsou hezkým příkladem tohoto postupu, kdy z původního tématu zbyl v dizajnu jen jeden zásadní prvek a vše ostatní dopadlo úplně jinak.
Žádné komentáře:
Okomentovat